Vítejte !

Blog jsem založil kvůli svým nejbližším, kamarádům a známým, abych je na velkou vzádelonst přes oceán, který nás odděluje, mohl efektivně informovat kdykoliv a v jakoukoli dobu o tom jak si tu žiju a že jsem v pořádku :)


neděle 7. srpna 2011

Pátek byl super den. Ráno opět škola a opět zábavná díky Conie. První část hodiny jsme dělali něco v učebnici a pak si povídali. Na základě nějakého článku v učebnici, se nás Conie ptala zda jsme romantici. Ptala se i brazilskýho kluka, který musí mít vše organizované a všude musí mít u potravin v lednici štítky s označením co je co. Conie opět nezklamala a zeptala se ho, zda je romantik. On odpověděl, že ano. A ona se hned zeptala, zda když dává dívce třeba prstýnek, jestli jí na to nalepí cedulku s nápisem „prstýnek“. Tak jsme se zase nasmáli. Vše bral s humorem. Celkově tahle třída je lepší i díky lidem co tam chodí. Jsou všichni takový ještě víc veselejší a všichni mají vyloženě smysl pro humor. Po přestávce jsme se druhou část výuky už neučili. Pátky jsou zde vždy volnější, protože se loučí se studenty, kteří o víkendu vždy odjíždějí. Conie nám řekla, at si přineseme nějaký klobouky nebo čepice, jentak pro legraci a že objedná dvě pizzy. Měla na hlavě takový vtipný klobouček z palmového listí, byla hrozně vtipná :D  Brazilský kluk se smyslem pro organizaci pak došel pro hotové pizzy a druhou část „výuky“ jsme si povídali, jedli pizzu a koukali na nějaké videa. Po škole se v suterénu shromáždilo hrozně moc lidí. Pak mi došlo, že bude docházet k předávání certifikátů pro studenty, kteří již odjíždějí. Pak přišel i ředitel školy s mikrofonem a volal jednotlivé studenty ať si převezmou svůj certifikát. V davu jsem zahlídl Sebastiana. Odlítal dokonce už v noci z pátka na sobotu, takže večer ani nemohl přijít na rezidenci a pořádně se mnou rozloučit. Protlačil jsem se davem a šel jsem se s ním rozloučit a popřát mu příjemný let a že jsem ho rád poznal. Podali jsme si ruce a pak mi řekl, že kdybych chtěl, můžu klidně za ním do Francie přijet. Vypadá to, že mám do Francie dveře otevřené :) Po rozloučení jsem utíkal na autobus. Doma jsem se chvíli zdržel a odpoledne se šel projít podél pláže. Mám to strašně rád, jít po nekonečně dlouhé pláži, poslouchat hudbu a nohy si máčet v Atlantiku. Člověku to pročistí hlavu. Ne že bych měl nějak těžký život a měl si na co stěžovat, ale tak však víte, je to prostě fajn :)
Vrátil jsem se asi v osm večer a pak jsem si dal sprchu, převlíkl se a šel k bazénu v domnění, že tam už bude spoustu lidí popíjet, protože byl pátek večer a to se vždy na naší rezidenci sejde spoustu studentů. Bylo tu však naprosto mrtvo, dokonce to vypadalo, že půjdeme asi brzo spát a ani nepůjdeme do místního baru. Pak před desátou se najednou vynořilo asi 15 lidí a začalo se to tu plnit a začalo tu být konečně živo. Po jedenácté hodině, když nás správce Carlos vyhnal, jsme si vzali taxíka do místního Rockbaru. Nevím, proč se to jmenuje zrovna Rockbar, když je to normální bar a nemá s rockem vůbec nic společného. Bar byl moc pěkný. Dalo se sedět venku a když člověk chtěl mohl si jít dovnitř zatancovat a nebo i sedět uvnitř. My jsme seděli hlavně venku a občas zašli i dovnitř. Koupil jsem si tam nějaký drink v obří sklenici na nožičce, bylo to dobrý a bylo toho hodně. Pivo tu mají samozřejmě hrozný a hlavně točený pivo mají v hospodách strašně drahý. Není divu, že u nás to pije každý, protože u nás je to pomalu nejlevnější nápoj v restauracích vůbec. Tady to berou asi jako za nějaký luxus, nebo nevím. Při tom v obchodech má pivo stejnou cenu jak limonády. Což mi teď dochází je vlastně ve výsledku pořád dražší než u nás. U stolu jsem seděl a povídal si hlavně s ruskými kamarády z rezidence Nikitou a Vladimirem a pak s Ondrou a Victorem. Neuvěřitelně to tu žilo. Bar je hned u pláže, která je jen přes silnici. Tady na této promenádě noční klid od 22:00 nevedou. Noční život jak má být. Pokud člověk chtěl jít dovnitř, musel prokázat že je mu víc jak 21. Což Victorovi samozřejmě neni, je mu pouhých 17, ale jedna francouzska znala místního DJ (ani nechci vědět podrobnosti jak ho poznala) ale díky ní tam Victora pustili. Přimluvila se za něj, takže jsem nakonec zablbnul na parketu i s Victorem. Později dorazili i moje obě učitelky! Renata, kterou jsem měl první 14 dní a i moje současná učitelka Conie. Byla legrace, chvíli jsem s nima povídal a pak s nimi i zaskotačil na parketu. Jsou naprosto bezprostřední a strašně fajn. Takový by tam měli být všichni učitelé. Myslím si, že tohle studenti hrozně ocení. Že i když já jako student neumím uplně dobře anglicky a dá se říct do určitý míry packám jejich jazyk, oni mají chuť přijít a trávit páteční noc s námi. Je to strašně fajn a navíc, člověk procvičí díky povídání s učitelkami naprosto neplánovaně angličtinu i mimo školu. Na památku jsem se pak s nimi vyfotil. Ten večer jsem si fakt užil. Renata s Conie odešly asi před 3 hodinou ranní a já odešel chvíli po nich a vzal jsem si taxíka zpět domů. A dost vyčerpaně jsem ulehl…
V sobotu jsem se vyloženě poflakoval. Spal jsem dlouho, koukal na seriál na notebooku, polehával a nabíral energii po dlouhé noci. Po poledni za mnou přišel Victor, že má sbaleno a přinesl mi nějaké jídlo co mu zbylo, tak jsem si z toho něco málo nechal. Jo i Victor bohužel odjel. Podal mi asi třikrát ruku a pak mě dokonce přátelsky objal. Bylo to od něj milý. Musím přiznat, že chvílemi během pobytu, byl dost nesamostatný a v době kdy jsem chtěl být třeba po škole chvilku sám tak on se mě pořád ptal jestli nepůjdu támhle a tuhle a někdy mi to bylo trošku otravný. Ale teď to možná vypadá, že mi to bude chvílema i chybět. Byl to fajn kluk se smyslem pro humor. Nikdy mi nic nezůstal dlužný a byl asi z dobrý rodiny. Zažil jsem tu s ním docela dost legrace. Což se o moc Francouzích říct nedá, oni jsou to často prostě žabožrouti, celkem suchaři. No jak se říká, vyjímka potvrzuje pravidlo. Okolo jedné pro něj přijel odvoz na letiště a teď už je asi někde ve vzduchu...já už chci taky !!!! :)
Odpoledne jsem zašel místního nákupního centra, které mám asi 15 minut autobusem, tak jsem se trochu potuloval a trochu samotařil. Zašel jsem si na výbornou čínu a skvěle jsem se najedl. Dneska večer jsem ani dokonce nebyl dole u bazénu. Bylo tu hrozný mrtvo a nijak se mi ani nechtělo. Tak nějak odjeli lidi, které jsem tu znal nejlíp a se kterýma byla legrace. Italové Dominico a Francesco, se kterýma jsem se vždycky aspoň na chvíli ve škole zastavil a popovídal, už odjeli také. Odjel vlastně takový ten velký turnus, který sem přijel se mnou a jen málo lidí zůstalo. Minulý týden dorazili na rezidenci dva nový kluci z Venezuely a jsou celkem fajn ale jinak Ondra a rusové Nikita a Vladimír, jsou vždy zárukou dobré zábavy, jsou fajn. Díky změně výuky a odjezdu pro mě známých lidí a příjezdu nových, teď zase poznávám nové tváře. Do školy přijíždí teď hodně rusáků a dokonce jsem tam teď zaznamenal i nového čecha, se kterým naštěstí nechodím do třídy. Když jsem ho zahlédl poprvé,  říkal jsem si odkud ho k sakru znám. Pak mi došlo, že jsem ho viděl na lodi když jsem první víkend jel na Bahamy. Byl tam se svojí mámou a věděl jsem, že je to Čech, stál jsem totiž kousek od něj a povídal si s ní. Bohužel vím i jeho orientaci, kterou díky svému chování a otřesné intonaci nezakryje. Stejně jako svojí slizkost. Pro tohodle člověka nejsem Čechem, ale cizincem :D