Včera ráno za mnou přišel Victor, jestli s ním nepůjdu do nějakého velkého obchoďáku co tu je. Jmenuje se Galleria. Měl nastudované, jak se tam dostat tak jsem se oblíknul a přidal se k němu. Nasedli jsme na bus, který nám jezdí tady od rezidence, stejně jako ten školní, a jeli směrem do centra. Pak jsme vystoupili a já kousek od nákupního centra viděl čínské bistro, říkal jsem si, že tam CHCI zajít na oběd !! Dostal jsem hroznou chuť na čínu. Nákupní centrum bylo celkem velké, ale ne tak velké, jako to, ve kterém jsme byli první den. Chvíli jsme trajdali po obchodech jak holky :D A maj tu neskutečně levný boty a značkový oblečení. Značkový tričko, které člověk koupí v Praze za 1500 a výš, tak tu může sehnat třeba za 600 Kč. Plánuju tam zavítat koncem mého pobytu, nebo až nebudu mít nějaký víkend co dělat. Pár věcí si tu určitě koupím – a rodiče, myslím to dobře, abych neutrácel třeba tolik v Praze, kdybych něco potřeboval :D tak to radši nakoupím tady, je to tu mnohem levnější :))

Victor si koupil běžecké boty a nějaký kraťasy na běhání, že prý chce chodit ráno běhat. Chce vstávat v šest a chodit běhat – blázen. I když je pravda, že je to jediná doba, kdy se dá dělat tady na Floridě nějaký pohyb, nějaký sport, protože pak je to tu na infarkt.  Po nákupech jsme zašli do již jmenovaného čínského bistra. Myslel jsem, že to bude něco formou fastfoodu, ale nakonec to byla docela dost luxusní asijská restaurace, ale měli jsme hlad a neměli moc času, hledat něco jiného. Když jsme se usadili, přišel za námi černoch v obleku a pronesl (přeloženo) „Já jsem Derick a  budu Vás dnes obsluhovat“ :D Tak jsem si připadal jak v těch amerických filmech. Tohle je v tý americe prostě skvělý! K jídlu jsem si dal kuřecí kung-pao. Bylo sice odlišné od toho evropského, nebo co jíme u nás v Čechách, ale bylo to kvalitní jídlo, tak jsem se dobře najedl. Když jsme každý dopili svou objednanou coca-colu, Derick ihned přiskočil a dolil nám novou. Když jsme pak platili, koukali jsme, že jsou naúčtované jen dvě koly, tudíž v lepších restauracích tady zaplatíte jen za jeden nápoj a pak ho můžete pít víckrát. To se mi líbí, že tu nevydělávají na pití, ale prostě na jídle – na tom, na čem by hlavně restaurace vydělávat měli. U nás mi to přijde naopak, tam člověk platí neskutečné peníze za pití a přijde mi, že spíš vydělávají na něm než na jídle.

Když jsme zaplatili, běželi jsme znovu na autobus a jeli ještě na otočku do rezidence. Vzali si věci do školy a pak znovu na autobus do školy. Ve škole jsme dostali výsledky z testů tak jsem měl nějakých 92%, takže to dopadlo dobře :) ale opakuji, že učitelka s náma dost věcí ještě před testem probrala a které se tam pak objevili, takže nám dost pomohla. Hodina byla včera takova divná. Jsem tam ve třídě nejstarší a zrovna se mnou sem přijel takovy turnus puberťáků okolo 16 a 17 let. Takže maj často přidrzlý poznámky a na pár z nich jsem už alergickej: D Vždycky vymýšlí nějaky blbosti jak se vyhnout práci s učebnicí při hodině a ta učitelka je hrozně hodná, tak vyměkla a ta hodina tak nějak ztratila řád :D

Po škole začlo strašně pršet, tak jsme si s Viktorem řekli, že si chytnem taxíka, protože nám autobus ujel před očima. Když jsme jednoho chytli, pět minut na to se strhl neuvěřitelný slejvák a bouřka. Nebylo vidět pomalu na 50 metrů. Voda tekla z nebe proudem, prostě taková tropická bouře. Trvalo  to skoro hodinu. Jen jsem přeběhl z taxíka do rezidence a stejně jsem byl totálně mokrý.

Když déšť ustal, šli jsme s Victorem na nákup, já si chtěl něco málo pokoupit a on má vyprázdněnou totálně ledničku tak chtěl jít se mnou. Postěžoval se mi, že má pokoj s nějakým korejcem a vždycky když přijde, tak mu vyžere jeho jídlo. Neskutečný jak jsou někdy lidi drzý a nevychovaný. Je mi ho líto. Podělaná korejská vopice fakt. Ještě že mám pokoj jen pro sebe, představa, že bych narazil na někoho takovýho, já bych to asi psychicky nevydržel a jednu mu přetáhnul. Při nákupu jsme plánovali, že pak zase „ukradneme“ nákupní košík, tak jsme udělali velký nákup, hlavně jsme nakoupili hodně pití. Když jsem vycházel ze dveří supermarketu, všiml jsem si na dveří nápisu, aby lidi nekradli košíky a vyvarovali se tak zatčení, toho jsem si předtím nevšiml, tak jsem trošku dostal strach, ale my už měli nakoupený fakt velký nákup, tak jsme to riskli. Naházeli jsme vše do jednoho košíku a pomalu se rozjeli po chodníku směrem domů.  Na první ulici jsme viděli stojící a blikající policejní auto, tak jsme dostali docela strach a zapadli do první postranní uličky a šli jsme dál od hlavní silnice aby nás nikdo neviděl a pořád táhnuli košík plný nákupu. Později se ulička napojila zpět na hlavní třídu a tak jsme si řekli, že radši nákup zkusíme ten zbytek cesty nést. Vypadal jsem jak ježíšek a oba nesli nákup jentaktak. Asi minutu po tom co jsme nákup vyndali z košíku, projeli kolem nás další policajti a tak jsme si řekli jako v amerických filmech „ to bylo o fous“ :D No trošku dobrodružství nikdy neuškodí :D I když nevěřim, že bysme kvůli tomu byli zatčený, ale člověk nikdy neví, je tu cizí, je v Americe a policajti tu mají obrovské pravomoci. Cestou jsem ještě šel koupit známky na pohledy do jednoho dalšího supermarketu a ptal jsem se kolik známek je třeba na pohled do Evropy, někdo mi říkal že stačí jedna, někdo dvě a tady mi pani dokonce řekla, že to možná i tři. Pak volala kvůli mě vedoucího aby mi poradili ale nikdo nevěděl, ale byli hodný, snažili se. Jedna pani co čekala frontu u kasy si dokonce myslela, že nemám na známky peníze a nabízela se mi, že mi je zaplatí. Lidi jsou tu dost přátelský, všichni navazujou strašně rychle kontakt a jsou dost bezprostřední, ale když se jim zase naopak něco nelíbí, dokážou prý na vás zavolat policajty a za rohem vás pěkně probrat. Někdy se prý dost přetvářejí. No nakonec jsem koupil asi 20 známek a všechny pohledy jsem oblepil třemi známkami – PRO JISTOTU :D Pak jsme donesli s pár přestávkami konečně svůj nákup domů. Byl jsem totálně splnavenej a grogy. Až si půjčím auto, nakoupím si dvacet bas piv a pár basiček nealka do zásoby abych to furt nemusel tahat. Viď mami? :D

Večer probíhal celkem klasicky jako vždy, nějaký rus Vasilej slavil narozeniny tak se popíjelo na jeho počest a Ondra udělal kotel guláše (protože ho má ten rus rád) a opravdu skvělýho !!!!!!!! tak jsem si po dlouhý době opět pochutnal na českém jídle ! Uvařil to v takovém velkém hrnci, který si tu koupil, protože je tu už dlouho :) Tak jsem si trošku odlil....